Nechal jsem se očkovat. Kvůli zdraví, ne kvůli očkovacímu pasu. Než k tomu došlo, pečlivě jsem zvažoval pro a proti. Zároveň jsem se o tom bavil s různými lidmi a vyslechl si jejich obavy.
Malý disclaimer
V této oblasti jsem zvídavý laik, ne lékař. Myslím, že tento zápisek může být pro některé námětem k zamyšlení, ale nenahradí to případnou individuální konzultaci s lékařem, zvlášť pokud je vaše situace něčím specifická. Nenesu zodpovědnost za vaše rozhodnutí.
Dále upozorňuju, že se soustředím zejména na vakcíny dostupné v ČR v době psaní, tedy Comirnaty (Pfizer/BioNTech), Spikevax (Moderna), Vaxzevria (AstraZeneca) a Janssen (Johnson & Johnson). Pokud zvažujete očkování jinou vakcínou (třeba v zahraničí), nemusí vše platit, byť mnohé principy jsou univerzální.
Je covid opravdu tak nebezpečný, že potřebuju očkování?
I pro mladého člověka může očkování dávat smysl, pokud:
- Řeší nejen holé přežití, ale i následnou kvalitu života, kterou mohou ovlivnit dlouhodobé a trvalé následky. Ty sice ještě nejsou úplně zmapované, ale už teď to vypadá jako mnohem častější problém než úmrtí.
- Spadá do některé z rizikových skupin. Sem vás může zařadit i onemocnění, o kterém zatím nevíte.
- Má v okolí lidi, které nechce nakazit.
To nemusí být vyčerpávající seznam, ale staví to riziko covidu do poněkud jiného světla než jen pohled do tabulky s věkem a smrtností. Covid by mě nejspíš nezabil, ale i tak mám dost důvodů se mu v rámci možností radši vyhnout.
Tři možnosti
V zásadě vidím tři možnosti, jak se k covidu postavit:
- Izolace – Důsledně se izolovat od potenciálně nakažených.
- Očkování – Nechat se naočkovat a přijmout s tím spojená rizika.
- Nemoc – Smířit se s tím, že nemoc dříve či později pravděpodobně prodělám, a přijmout s tím spojená rizika.
Důsledná izolace není cesta, kterou bych se chtěl vydat dlouhodobě. Pokud se chcete důsledně izolovat od potenciálně nakažených a věříte, že se vám to úspěšně podaří, možná očkování opravdu tolik nepotřebujete. Dále se budu věnovat pouze variantám Očkování a Nemoc.
Dále předpokládám, že mi zbývá spousta (desítek) let života. Kdyby mi lékaři odhadovali poslední třeba rok života, asi bych nad tím přemýšlel jinak, byť verdikt by mohl zůstat stejný.
S čím srovnávat riziko?
Nic není naprosto bez rizika – žádný lék, žádná potravina, žádná nemoc, žádné očkování. Někteří srovnávají rizika očkování s riziky, která bežně někteří z nás podstupují. Bylo by sice zajímavé vědět, jak si stojí riziko očkování ve srovnání třeba s rizikem přecházení silnice, ale mnohem více vypovídající mi přijde jiná věc: Jak si stojí riziko očkování ve srovnání s rizikem neočkování? To jsou ve výsledku ty dvě možnosti, ze kterých vybíráme.
V čem se liší očkování a imunizace promořením?
Všechny čtyři vakcíny nechají tělo vyrobit spike protein, na kterém se imunitní systém naučí reagovat na virus. Tělo prostě vyrobí část viru.
Na první pohled mi to znělo děsivě, ale když to srovnám s činností viru, vypadá to vlastně jako jen dost slabý „odvar“:
- Virus i vakcína dopraví do buňky genetickou informaci, která slouží k výrobě něčeho dalšího. Virus nechává vyrábět své kopie, vakcína jen spike protein z viru. Činnost vakcíny se po vyčerpání zastaví, ať už imunitní systém reaguje jakkoliv.
- Virus se dále v těle množí. V případě pomalé počáteční reakce tedy může být tělo vystaveno velké dávce viru, která může způsobovat různé problémy. Vakcína se v těle nemnoží.
- Více bych věřil řízení kvality v případě vakcíny. U viru asi nikdo nebude kontrolovat, jak kvalitně byl vyroben.
- Vakcíny dostanete celkem přesně odměřené množství. Viru dostanete náhodnou dávku.
- Virus se dostává do různých částí těla, kde může působit různé škody. Vakcína (aspoň Comirnaty, ale asi i ostatní) se aplikuje do svalu a neměla by se dostat mimo něj. Případné škody spike proteinem tak jsou do jisté míry omezené.
Případné obavy z vakcíny jde tedy často aplikovat i na samotný virus. Vzhledem k tomu, že se viru asi úplně nevyhnu, dává mi smysl se nechat očkovat. Až se potkám s ostrým virem, budu mít poněkud lepší šance. U setkání s ostrým nejspíš není otázka zda se s ním setkám, ale kdy.
Je dobrý nápad si do sebe nechat vpustit genetický materiál?
Genetický materiál do mě dostane nejen vakcína, ale v případě úspěchu i libovolný virus. Děje se tak pravidelně u virů způsobujících rýmu. Děje se tak u koronaviru SARS-CoV-2. Na první pohled to tedy může vypadat děsivě, ale ve výsledku nevidím jediný důvod, proč vakcínu brát jako větši riziko než virus. Spíše naopak – vizte výše srovnání vakcíny s virem.
Co když vakcína zmutuje?
Případné chyby při výrobě vakcíny mohou být sice poněkud nepříjemné, ale beru to spíše jako teoretické riziko a opět se toho nebojím o nic více než u virů. Teoreticky se u každé rýmy může podobným mechanismem stát něco hodně nepěkného, v praxi to nevypadá jako reálná hrozba. To už i úmrtí na covid vypadá reálněji (ačkoli to není můj hlavní důvod pro očkování).
Covid je přece na ústupu, ne?
Začátkem léta vypadají čísla celkem optimisticky. To ale loni taky. Letos tu navíc máme variantu delta, která má šanci se rozjet, zejména mezi neočkovanými. Rád se budu mýlit.
Očkování nevytvoří imunitu ze dne na den. I pokud bych se dostal na řadu s první dávkou hned (třeba v očkovacím centru, kde očkují bez registrace), druhá dávka by byla za tři týdny a plnou imunitu bych počítal dva týdny po druhé dávce, jsme celkem na pěti týdnech. Pokud se ale se zhoršenou epidemickou situací zvedne zájem, mohou ty časy být ještě delší, protože očkovací centra nemusejí v takové situaci stíhat očkovat všechny zájemce hned. Případně se může opět prodloužit interval mezi první a druhou dávkou.
Nejsou ty teploty po očkování nějaké moc časté?
Z jiných očkování si nepamatuju vedlejší účinky. Buď nebyly, nebo nebyly dostatečně výrazné, abych si je zapamatoval. Nebo šlo o vakcíny, které jsem dostal ještě jako malé dítě. Na první pohled to vzbuzuje otázky. Při bližším prozkoumání mi to ale nepřijde jako velký problém – prostě jde o reakci imunitního systému. V nějaké míře se to objevuje i u jiných vakcín. Možná je z nějakého důvodu zde potřeba více protilátek, a tedy i o něco silnější imunitní reakce. Může to být nepříjemnost, ale stojí mi to za to. Proti viru slabý odvar. Navíc virus bych dostal někdy náhodně, ať se mi to v té chvíli hodí, nebo ne. U vakcíny si vyberu, kdy ji chci dostat, a mohu tomu přizpůsobit plány.
Co to udělá za deset let?
Samozřejmě se 100% jistotou vědět nemůžeme, můžeme to ale odhadovat díky omezenému poli působnosti vakcíny a rychlosti rozpadu. Nechce se mi dohledávat data pro každou vakcínu, nejdelší dobu rozpadu jsem někde viděl dva měsíce. To mi nepřijde až tolik, aby vakcína nešla rozumně otestovat.
Navíc podobnou obavu lze vyslovit i o viru, kde ta situace vypadá poněkud hůře než u vakcín – dopad na více částí těla, potenciálně vyšší dávka, reálné dlouhodobé účinky apod.
Jak dlouho bude trvat imunita?
Ano, to je dnes trochu věštění z křišťálové koule. Prý aspoň půl roku, ale možná i roky. Bylo by fajn vědět více, ale neodrazuje mě to od očkování. Ostatně třeba proti klíšťové encefalitidě, tetanu a chřipce se spousta z náš také pravidelně přeočkovává.
Není lepší si počkat?
Někdo chce čekat, až bude vakcína více ozkoušená. Někdo na další generaci vakcín. Já jsem to zvážil, ale touto cestou nejdu. Kdybych kvůli tomu měl odložit očkování o týden, dávalo by to smysl. Nové vakcíny se sice nějaké postupně vyvíjejí, ale k dokončení, schválení, výrobě, distribuci a dostupnosti pro mě je nejspíš ještě dlouhá cesta plná nejistot. Nečekám v brzké době ani nějakou zásadní novou informaci, která by ovlivnila moji ochotu se nechat očkovat. Musel bych nejspíš čekat celkem dlouho, aby to čekání mělo smysl. Jenže to zároveň znamená být celou tu dobu neočkovaný, tedy na ne úplně malou chvíli podstoupit riziko neočkování. Nemám pocit, že by to čekání stálo za to.
Jak to bude účinné proti mutacím?
Účinnosti proti novým mutacím jsem se původně dost obával. Naštěstí to (aspoň zatím) nevypadá, že by se ty obavy naplnily. Nové mutace často o něco snižují účinnost vakcíny, ale zatím to nevypadá jako zásadní problém.
Ale přece to i přes očkování mohu chytnout (příp. někoho nakazit)
Pokud z úvah vynecháme pravděpodobnost, bude se očkování jevit jako zbytečné. Stejně jako bezpečnostní pásy, helmy, rozhlížení se na přechodu a spousta dalšího. Takže ano, i jako očkovaný se může člověk infikovat, roznášet nákazu, onemocnět, mít těžký průběh a zemřít. Liší se ale pravděpodobnosti, a to často dost zásadně.
Neproběhl ten vývoj přecejen trošku narychlo?
Vývoj proběhl možná ještě rychleji, než si myslíte. V případě Moderny byla očkovací látka vyvinuta již v lednu 2020, byť poté nejspíš ladili nějaké detaily jako optimální velikost dávky a časové rozestupy. Se základní představou, jak funguje mRNA vakcína, na tom ale nevidím nic podivného. Ve chvíli, kdy je samotná technologie mRNA vakcín připravená a je k dispozici kód viru, je asi fakt hlavní část zbývajícího vývoje věcí testování. Nemá smysl to srovnávat s délkou vývoje třeba živých vakcín a divit se, proč je to rychlejší.
Bude to stačit na kolektivní imunitu?
Těžko říct. Bylo by fajn, pokud ano, ale pokud ne, neznamená to, že jsou vakcíny k ničemu. Jednak stále poskytují individuální ochranu a jednak v částečně proočkované populaci půjde držet reprodukční číslo R ≤ 1 i s méně drastickými opatřeními.
Ale tady polovina pozitivních je očkovaná!
Práce s procenty je občas kontraintuitivní. Já se taky občas nechám nachytat prvním dojmem. Jediné, co s tím umím udělat, je nedat na první dojem a zamyslet se nad tím. Pár ilustračních příkladů (nemusí odpovídat realitě, jde spíše o principy):
- Dočtete se, že v nějaké skupině lidí je polovina pozitivních očkovaná. Na první pohled to nevypadá jako zrovna skvělý výsledek. Ve skutečnosti ale záleží mj. na tom, jaká část této skupiny je očkovaná. Pokud by 99 % lidí z této skupiny bylo očkovaných, a tito lidé tvořili stejně pozitivních jako 1 % neočkovaných, byl by to nejspíš velký úspěch očkování. Pokud by očkováno bylo jen 50 %, už by to nevypadalo jako až tak dobrý výsledek.
- Dočtete se, že procento nakažených očkovaných je stejné jako procento očkovaných v populaci. Dejme tomu, že podobné statistiky budou i u hospitalizací, úmrtí a dalších dopadů. Na první pohled to může vypadat, že očkování má nulový vliv. Pokud jsou ale očkováni statisticky rizikovější lidé, znamená to, že očkování jejich rizikovost statisticky snížilo na úroveň těch méně rizikových. To může znamenat i několikanásobný pokles smrtnosti.
Ale výrobce nenese odpovědnost…
Zaprvé, ona odpovědnost by byla nejspíš čistě finančního rázu. Myslím, že by výrobci vakcín takovouto odpovědnost klidně nesli, jen by se lišila cena za dávku. Pokud vakcíny nakupují politici, mají na to monopol a chtějí se blýsknout na první pohled co nejnižší cenou, dává pro ně smysl takovýto nákup bez záruky. I pokud část těch nákladů bude skrytá.
Tak jako tak, odpovědnost nikdo nenese ani za covid. Ani tady tedy nevychází ze srovnání vakcína hůř než ta nemoc.
Není lepší imunita z prodělaného onemocnění?
Četl jsem k tomu různé názory, ale pokud se chci vyhnout onemocnění, nevidím to jako cestu pro mě, i kdyby to mělo poskytovat lepší imunitu…
Vakcína je ale přece experimentální!
Virus je mnohem experimentálnější, v populaci se objevil bez jakýchkoliv testů. Tím možná virus porušuje zákony, ale nepodařilo se jej za to nijak účinně potrestat.
Vakcínu si ale nemohu vybrat
Jde to, byť to v ČR není úplně přívětivé. Já jsem si vybral podle https://ockovani.opendatalab.cz/, kde je mj. vidět, které vakcíny mají nespotřebované, a tedy lze odhadovat, které vakcíny budou aplikovat. Některá očkovací centra to přímo uvádějí i na svých webových stránkách, případně se můžete zkusit zeptat. Dále je možné se ujistit před očkováním, ale to bych bral jako poslední možnost. V neposlední řadě to vypadá, že u očkování bez registrace je možnost výběru, ale nezkoušel jsem. A nakonec v zahraničí to někde taky jde (například v Srbsku to lze zvolit v registračním formuláři), ale nejspíš to bude pro většinu lidí zbytečná komplikace (zahraniční SIM a její aktivace mimo roaming, pas, ubytování, …).
Nepodpoří očkování vznik dalších variant?
Je to spíše přesně naopak. Více nakažených a větší virová nálož znamenají více příležitostí pro mutace. Pravda, očkování může mít vliv na to, která varianta uspěje. Ve výsledku tak může uspět méně infekční varianta, pokud zvládne lépe obejít očkování. Není to sice za mě úplně ideální scénář, ale není to ani taková hrůza.
Do očkování se nenechám nutit!
Ani já nepovažuju covid pasy tak, jak teď fungují (nebo aspoň teoreticky mají fungovat), jako úplně šťastné řešení. Mohl bych se o tom rozepsat více, ale tento článek je dost dlouhý i bez toho. Na druhou stranu, očkovat bych se nechal i bez covid pasů, takže nebudu odmítat očkování jen kvůli protestu.
Očkovaní se nemusejí testovat, takže mohou někoho nakazit!
Lze debatovat o tom, jak dobře či špatně jsou nastavená pravidla stanovená vládou. Můžeme debatovat, jestli dává větší jistotu očkování, nebo až sedm dní starý PCR test, nebo ještě něco jiného. Pokud jde ale o to, jestli já se nechám očkovat, je to částečně jedno. Očkování mi nezakazuje se nechat testovat. Už jsem se testoval, i když jsem podle nařízení vlády nemusel. Už jsem se nechal ostříhat v respirátoru, ačkoli mi to žádné nařízení vlády nepřikazovalo. Stejně tak je dobré se nespoléhat jen na očkování třeba v případě návštěvy někoho, kdo se ani ze zdravotních důvodů nechat očkovat nemůže.