pondělí 23. července 2012

Zvyšují prostředníci ceny?

Nedávno jsem četl článek Žijeme ve světě digitálních prostředníků, který kritizoval prostředníky. Začal tím, že v Řecku se zemědělci zbavili prostředníků v obchodu s některými potravinami a tím došlo ke zlevnění. Potom pokračoval situací u hudby a placení přes internet. Autor sice nenapsal explicitně, že by každý prostředník nutně jen zdražoval, ale vyzval k provozu vlastních mesh sítí. Článek to byl inspirující, ačkoli s ním nesouhlasím. Přiměl mě k k zamyšlení, které vyústilo v napsání tohoto článku.

Já jsem za prostředníka rád!


Když dělám někomu web, využívám prostředníka. Nesháním si zákazníky sám, nejednám přímo o smlouvách. Někdy sice se zákazníkem komunikuji přímo, ale ne vždy. Grafika jsem nesehnal já. A proč to takto dělám? Nebylo by výhodnější si všechno vyřešit sám a vykašlat se na prostředníky, kteří to jen prodražují?

Ne tak docela. Pokud si představím, že bych toto všechno měl řešit sám, nevím, jak bych to zvládal. Asi nějak ano. Místo programování bych z části řešil i tyto záležitosti. V těch bych ale asi nedosahoval až takových výsledků. Proto je pro mě nejspíš lepší tyto záležitosti nechat na někom jiném a nějak ho (de facto) zaplatit. (Formálně šéf platí mě. Ale ve skutečnosti je jeho výdělek provizí z toho, co vydělám já, grafik a další.) Paradoxně tak můžu vydělat víc peněz - kdybych dělal i to, co mi nejde až tak dobře, a nenechal to na nějakém šéfovi, strávil bych zbytečně mnoho času činností, ve které já nejsem příliš produktivní.

Co je špatného na zmíněných příkladech?


Řekněme si především jednu věc: neříkám, že každý prostředník musí být užitečný. Nemusí. Ale jsou případy, kdy užitečný je. Možná jsou to dokonce všechny tři případy zmíněné ve článku.

Řečtí zemědělci

Ano, je fakt, že někteří zemědělci dříve prostředníka používali a dnes již ne. Starý prostředník byl příliš nákladný, tak se zemědělci rozhodli ho vynechat. To je naprosto vpořádku, použití prostředníka není dogma. Je to pořád ale jen statický pohled, kdy se díváme na současnou situaci, kde vynechání prostředníka je výhodnější. Zítra mohou najít lepšího prostředníka. Jestli najdou? Nevím, nejsem zemědělec a nevím, jaký je zde prostor. To už nechám na nich. Je přece i v jejich zájmu to vyřešit co nejlépe.

Možná se ptáte, proč to muselo trvat tak dlouho. Odpověď se v případě zemědělství nabízí: jde o velmi dotovanou oblast. Zjednodušeně řečeno, pokud je možno více peněz získat lepším vyplněním žádostí o dotace než zefektivněním výroby a distribuce, přijdou na řadu prioritně ty dotace. Na ostatní se řada taky (snad) dostane - pokud dotace vyschnou nebo pokud zde už není moc prostoru pro zlepšení.

Hubda


Tady si propůjčím pár vět od Víta Kučíka ze článku iMarxism Now! – bitva o svobodu a autorská práva.

Každá část tohoto řetězce má svou důležitost, která je dána momentální situací na trhu a technologickým stavem společnosti. V minulosti byl problém cokoliv produkovat, primární výrobci byli vzácní, proto také shrábli většinu hodnoty výsledného produktu. Distribuční kanály byly neduživé, pokud nějaké existovaly. Dnes není problém levně produkovat - svět je přeplněn zbožím, ovšem problémem je ho prodat, tj. najít cestu k zákazníkovi, který jej umí ocenit. Proto dnes získávají větší váhu různí obchodníci a distributoři (tj. majitelé distribučních kanálů), protože schopnost prodat je vzácnější než schopnost vyrobit. Když to vztáhneme na hudební průmysl, tak složit zajímavou píseň umí ve svých garážích miliony kapel. Umět je prodat milionům fanoušků však umí jen několik málo distribučních firem. Je tedy logické, že tito distributoři budou mít na ceně výsledného CD větší podíl, než samotný autor a tento „poměr sil“ se promítne také do vzájemných smluv o autorských právech.

Má to svou logiku. Hudebníci mají možnost prodávat bez prostředníka. Proč ji tedy nevyužívají, když by měla být výhodnější? Ano, nejspíš protože by výhodnější nebyla.

Platby na internetu

Platba jako taková není úplně triviální proces. Ano, mohli bychom používat BitCoin. Ale ani tady si nejsem jist, že by to šlo zcela bez prostředníků. Navíc té méně můžeme něco vytknout. Mnohým dnes bude ještě vadit, že nemá svoji fyzickou podobu. (Ne, zlaté mince, které měly danou cenu v době výroby, nepovažuji za fyzický BitCoin.) Ta by vlastně mohla existovat asi jen ve formě poukázky na skutečný BitCoin. Ale na vydávání těchto poukázek bychom potřebovali... bychom potřebovali prostředníka.

Na jednu stranu má BitCoin zajímavé vlastnosti, na druhou stranu má i svoje nedostatky. Zastánci centrálního plánování by mu vytkli nemožnost měnové politiky. Já to považuji spíše za výhodu, ale zase si říkám, že ta měna není kryta zlatem či jinou komoditou. Z principu nemůže být. Není možné nějak určit pevný směnný poměr mezi zlatem a BitCoinem. Pro vytvoření BTC není potřeba zlato nikam složit.

Pokud opustíme BitCoin, je nám asi jasné, že bez prostředníků to nejde, maji-li platby proběhnout rychle, pohodlně a bezpečně. Druhá strana potřebuje nějakou záruku, že peníze dostane, ale nemáme možnost jí je snadno fyzicky doručit. Tady se prostředník důvěryhodný pro obě strany hodí - sice si něco vezme, ale je asi pořád levnější a rychlejší než platba v hotovosti.

Když už jsme u té hotovosti, ani platby u obchodníka nemusejí být nevýhodné. Hotovost je nutné počítat, ověřovat falešné bankovky, řešit bezpečné skladování (trezor?) a bezpečný přenos (obrněný vůz?). Netroufám si odhadovat, ale někdy mohou tyto režijní naklady vyjít dráž než poplatek prostředníkovi za platbu kartou. Každopádně, až tak nevýhodné to nebude, pokud obchod běžně tuto možnost nabídne koncovému zákazníkovi bez příplatku. Nekaretní zákazníci ty karetní asi nedotují, pak by totiž šlo zrušením podpory karet zvýšit zisk. Naopak tomu asi taky nebude, pak by stačilo nepřijímat hotovost.

Kdy se prostředníci vyplatí?

Napadají mě tři případy, kdy se prostředníci mohou vyplatit.:

  • Prostředník něco umí lépe než já
  • Prostředník spojí více úkolů a bude tak efektivnější – například doprava malého balíku z Brna do Prahy by byla zbytečně drahá (časová náročnost, benzín, ...). Pokud to nespěchá, je pro mě lepší použít nějakého dopravce, který na této trase poveze kupu balíků a může si dovolit nižší cenu.
  • Prostředník něco umí sice hůř než já, ale jeho práce je levnější. Pro lepší vysvětlení přidám citát ze článku The Freeman: Společenská spolupráce: Klíčové jsou totiž náklady obětované příležitosti. Právník, který si účtuje 500 dolarů za hodinu a zároveň je to nejrychlejší písař na světě, si radši na psaní někoho najme. Proč? Protože každou hodinu, kterou onen právník obětuje psaní, se nemůže věnovat právničině, což ho stojí právě 500 dolarů mínus mzdu, kterou by zaplatil písaři. Písař takové náklady obětované příležitosti nemá, takže jak právník, tak písař na spolupráci získají

Nejlepší způsob, jak to rozhodnout, je svobodná volba – každý použije prostředníka jen tehdy, když je to pro něj výhodnější.


2 komentáře:

  1. S tím BitCoinem bych si dovolil nesouhlasit. (Vím, že to není úplně náplní článku, ale snad mi promineš drobný offtopic).

    Zlato získáme tak, že ho vytěžíme z nějakého dolu.
    BitCoin získáme tak, že jej matematicky vypočítáme.
    Oboje reprezentuje nějakou absolutní hodnotu. To, že na zlato si můžeš šáhnout, zatímco na BitCoin nikoliv IMHO není zásadní. Zásadní je, že nikdo nemůže vyrobit zlatou cihlu, stejně jako nikdo nemůže vyrobit BitCoin. Vytěžit ano, ale ne vyrobit.

    Druhá otázka je, kde bere BitCoin svou hodnotu. I v tomto se domnívám je principielně nastejnou se zlatem. Zlato má svou hodnotu, protože se lidé obecně dohodli, že mu tu hodnotu přiřknou. Znáš ten román od Štorcha, Osada Havranů. Tam byli obchodníci za blázny, protože vyměnili celé stádo krav za pár zrníček zlata.

    Pokud někdo bude mět zájem přijímat zlato, bude mět hodnotu. Pokud někdo bude mět zájem přijímat BitCoin, bude mět také hodnotu. Princip je stejný.

    Co se BitCoinu týče, jsme aktuálně v pravěku, kdy si stále nejsme jisti, zda tím chceme obchodovat, či nikoliv.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podíval jsem se po těch letech na článek znovu. Část o BitCoinu bych dnes asi napsal jinak. Zlato má hodnotu nejen díky tomu, že se používá jako platidlo, ale má i využití například v elektronice a zubním lékařství. BitCoin vznikl čistě jako měna – o to rychlejší by byl případný run. Pravda, nějaké využití jinde už našel, například jako časové razítko, to jsem tehdy nebral v úvahu. I tak ale myslím platí, že prostředník se může u plateb docela hodit.

      Vymazat