Zamysleli jste se někdy nad vztahem mezi Drovakovou klávesnicí a Morseovou abecedou? Naučit se Dvorakovu klávesnici by mohlo být o trošku jednodušší se znalostí morseovky. Obojí vychází z frekvence písmen v angličtině. V morseovce se častá písmena zapisují kratší posloupností signálů, u Dvoraka byla nejčastější písmena umístěna na prostřední řádek. (Dvorak nicméně sledoval i jiné vlastnosti, jako posloupnosti znaků nebo střídání levé a pravé ruky. V tomto článku to neřeším.)
Všechna písmena v prostředním řádku Dvorakovy klávesnice kromě „H“ se v morseovce zapisují nejvýše třemi signály. Písmeno „H“ ale není až tak zásadní výjimka, to se zapisuje čtyřmi krátkými signály (....
).
Takovéto pravidlo je trošku hrubé, protože nerozlišuje mezi délkou krátkých a dlouhých signálů. Například M (––
) trvá dva signály, zatímco H (....
) trvá čtyři signály. Pokud bychom ale uvážili délku signálů, zjistíme, že trvají stejně: Podle aktuálního doporučení trvá krátký signál jednu jednotku času, dlouhý signál trvá tři jednotky času a pauza mezi signály v rámci písmena trvá jednu jednotku času. Odvysílání „dlouhého“ písmena H (....
) tak trvá 7 jednotek času (4 krátké signály a 3 pauzy mezi nimi), zatímco odvysílání „krátkého“ písmena M (––
) trvá také 7 jednotek času (2 dlouhé signály po třech jednotkách času a jedna pauza mezi nimi).
Pokud bychom chtěli vytvořit opačné pravidlo, tedy že písmena do tří signálů mají být v prostředním řádku a ostatní písmena mají být v horním nebo dolním řádku, musíme mít bohužel více výjimek. Morseovka má celkem 14 písmen, která se zapisují nejvýše třemi signály. Dvorakova klávesnice má ale pouze 10 znaků v prostředním řádku. Nutně tak získáme aspoň 4 výjimky. Kvůli písmenu „H“ ale máme celkem 6 výjimek: v horním řádku G (––.
) a R (.–.
), v prostředním řádku H (....
) a ve spodním řádku K (–.–
), M (––
) a W (.––
).
Zajímavé ale je podívat se na znaky, které „měly“ být v prostředním řádku (protože jejich zápis v morseovce je dostatečně krátký), ale nedostaly se tam. Jde o písmena G (––.
), R (.–.
), K (–.–
), M (––
) a W (.––
). Čtyři z těchto pěti písmen se jsou složeny ze tří signálů, u tří z nich navíc převažují dlouhé signály. Z méně než tří signálů se zde skládá pouze písmeno M (––
), ale to se skládá ze dvou dlouhých signálů. Trošku se divím, že na seznamu výjimek není písmeno O (–––
), které se skládá se tří dlouhých signálů a je tedy nejdelší.
Jak je na tom QWERTY/QWERTZ?
Rozložení QWERTY bylo vyvinuto tak, aby bylo psaní na něm co nejpomalejší, protože psací stroje tehdy nezvládaly rychlé písaře. Pokud bychom se pokusili aplikovat pravidlo o morseovce na QWERTY (příp. QWERTZ, ale tam to vychází prakticky stejně), dostali bychom mnohem více výjimek:
V prostředním řádku se nachází písmena F (..–.
), H (....
), J (.–––
) a L (.–..
), která se skládají z více než tří signálů. Prostřední řádek QWERTY má pouze 9 písmen, z toho skoro polovina (4) porušuje naše pravidlo.
Pokud chceme 14 písmen do tří signálů v morseovce umístit do řádku s devíti klávesami, minimálně pět písmen se nám tam nevleze. Další výjimky nám udělají zmíněná písmena F (..–.
), H (....
), J (.–––
) a L (.–..
), která vytlačí čtyři jiná písmena. Dohromady by mělo být 5+4+4 = 13 výjimek.
A skutečně. Horní řádek má písmena W (.––
), E (.
), R (.–.
), T (–
), U (..–
), I (..
) a O (–––
), tedy celkem sedm 7 na 10 písmen. Prostřední řádek jsme si ukázali, ten má 4 výjimky na 9 písmen. Ve spodním řádku potom nesedí N (–.
) a M (––
), tedy nesedí dvě ze sedmi písmen. Máme tedy celkem 7+4+2 = 13 výjimek.
To je určitě mnohem víc, než kolik má Dvorak. Je to více než dvojnásobek. Na QWERTY tvoří výjimku přesně polovina písmen, což zhruba odpovídá náhodě. Pokud byla ale QWERTY navržena tak, aby se na ní psalo maximálně neefektivně, není to málo? Zřejmě neefektivita QWERTY měla spočívat v něčem jiném než v rozmístění kláves do řádků. Na QWERTY například převládá psaní levou rukou. Dost možná bychom ale našli i nějaký méně efektivní layout než QWERTY.
Který layout používám?
Na závěr dodám, že se nechystám přecházet na Dvorakovu zjednodušenou klávesnici. Rád jsem nahlédl do jejího návrhu, určitě má svoje výhody, ale byla by to velmi náročná změna – musel bych změnit layout na tabletu, mobilu a notebooku zároveň. Navíc na notebook by se pro začátek hodily přelepky na klávesnici a na mobilu by to bylo ještě horší – mám výsuvnou klávesnici a přelepky bych nejspíš sloupnul při otevírání a zavírání mobilu.
Používat Dvorakovu klávesnici na jednom zařízení a QWERTY na druhém by bylo obtížné. Pamatuju si, jak těžké bylo používat současně QWERTY (na mobilu) a QWERTZ (na notebooku). Časem jsem došel k tomu, že jsem to musel sjednotit a na notebooku jsem přešel na českou QWERTY. Ta byla celkem fajn, dokud jsem nepotřeboval psát na školním počítači s Windows, kde se česká QWERTY od české QWERTZ liší mnohem více než pouze pozicí Y a Z. Nedávno jsem zkusil česko-americkou klávesnici CShack, opravil pár chyb a mírně si ji upravil.
Žádné komentáře:
Okomentovat